Zelená fasáda– přírodní štít proti přehřívání domu
Určitě jste již viděli domy se stěnami porostlými pnoucím rostlinstvem. Jednak je na dům pěkný pohled. Zelená barva uklidňuje. Dům je také více zapojený do bezprostředního okolí a souzní s trávníkem, živým plotem, nebo stromy v ulici. Zelená fasáda má i další, skrytější funkci. Umí totiž poměrně účinně bránit přehřívání domu v rozpálených letních měsících.
Typově je možné rozdělit zelené fasády na:
- Samopnoucí
- Pnoucí se s podporou
- Kořenící v nádobách
- Systémové stěny
- Převislé
Samopnoucí – Rostliny nepotřebují oporu pro svůj růst vzhůru a koření ze země. Jde o nejjednodušší a nejpřirozenější způsob ozelenění fasády. Výběr vhodných rostlin je zde omezený, protože potřebujeme rostliny, které dobře koření, rychle rostou a mají příchyty, které udrží rostlinu a zároveň nepoškozují stěnu. Sluší se zmínit, že různé rostliny mají rozličné strategie, jakým způsobem se „drží“ opory. Jedny se přichytávají pomocí kořínků, jiné používají příchytné destičky, další tvoří šlahouny ….
Pnoucí se s podporou – Rostliny potřebují oporu pro svůj růst po stěně domu. Nejčastěji se používají konstrukce ze dřeva, kovu, pletiva (treláže). Rostliny koření ze země. Každá konstrukce potřebuje fixovat, což znamená kotvení do stěny domu. Konstrukce nevydrží věčně, proto je vhodnější volit trvanlivější materiály. I samotná pnoucí se rostlina může konstrukci narušit, nebo dokonce zničit.
Kořenící v nádobách (truhlících) – Rostliny koření v zavěšených nádobách na fasádě domu, a/ nebo umístěných u země. Tento způsob se používá u domů, které buď neumožňují zakořenění v přirozené půdě (ke stěně domu třeba přiléhá dlážděný chodník). Je také výhodnější k ozelenění výškové budovy, protože umožňuje růst rostlin v několika patrech najednou. Pokud jsou nádoby ukotvené přímo na zeď, zatěžují konstrukci zdi, což může vést k poškození zdiva. Proto se metoda uplatňuje hlavně v novostavbách, kde je již počítáno s pěstebními nádobami, nebo se pro nádoby staví samonosná konstrukce přiléhající ke stěně domu.
Převislé – Další možností je využití převislého rostlinstva, které má tendenci přepadat a mít de-facto kořenový bal výš, než zbytek rostlin. Jenže s touto možností se v našich končinách moc nepočítá.
Pomyslným vítězem je samopnoucí zelená stěna
Tato stěna je pomyslným vítězem ve všech kategoriích odpovídajících domácímu (amatérskému) přístupu k vybudování zelené fasády. Je nejjednodušší, nejlevnější, snadno se o ni postaráme, a také snižuje riziko finanční ztráty při případných pěstitelských neúspěších. Zaměřme se proto nyní čistě na skupinu samopnoucích zelených fasád.
Prvně je třeba si uvědomit, že podle strategie dělíme rostliny na stále zelené a opadavé. S přihlédnutím k použitelnosti v podmínkách ČR jsou k dispozici následující možnosti.
Stále zelené – je možné zasadit velmi odolný břečťan Hedera Helix, nebo zvolit Hedera Colchica, která má větší listy, ale je mnohem náchylnější na mráz. Břečťan se k pnoucí stěně přichytává malými rozvětvenými kořínky, které dokáží prorůst podkladem a tím narušit omítku (svrchní materiál) stěny. Tato vlastnost je častým důvodem, proč se břečťan používá omezeně pro stavby.
Opadavé – nejideálnější a vlastně jediná rostlina, která nepotřebuje oporu je Přísavník trojlaločný (Parthenocissus tricuspidata), kde kultivar Veitchii je ideálnějším řešením, v ČR také známý pod názvem loubinec, též přísavník, nebo psí víno. Přísavník se ke stěně přichytává přísavkami, které nepoškozují podklad. Přísavník oproti břečťanu rychle roste.
Další možností je Přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia) Ten donedávna patřil k rostlinám, které ke svému pnutí potřebují podpůrnou konstrukci. Sice byl schopný se pnout samovolně, avšak bylo jej možné poměrně snadno odtrhnout od podkladu. S novými kultivary producenti slibují zlepšení příchytných vlastností.
U opadavých rostlin je starostí navíc vyhrabávání spadaného listí. Na druhou stranu je dům na jaře sytě zelenkavý, v létě tmavě zelený, na podzim hraje všemi barvami a v zimě odhalená struktura větví vytváří fascinující propletenec.
Jak vidíme, výběr rostlin není široký. Nacházíme se v mírném podnebném pásmu a rostliny musí vydržet extrémy z obou stran, tedy horké letní dny a mrazivé zimy. Některé české články čerpají ze zahraničních zdrojů a často si autoři neuvědomují, že popínavá rostlina pěstovaná v Indonésii naše podnebné podmínky nepřežije. Proto je nutné brát tyto články s rozvahou.
Výše zmíněné rostliny nepotřebují oporu, tedy konstrukci, po které by se pnuli – často označovaná jako treláž.
Zelená fasáda jako štít proti přehřívání interiéru
Jakmile rostliny pokryjí větší část domu, nebo alespoň Sluncem osvětlované stěny, vzroste v domě i nejbližším okolí stěny vzdušná vlhkost na příjemnější hodnoty.
Rostliny dále vystavují plochu svých listů slunečním paprskům a tím vrhají stín na část stěny za hradbou rostlin. Ta je pak chladnější, než část neporostlé stěny. Zelená fasáda „dýchá“ a funguje i výměna vzduchu v prostoru mezi stěnou a popínavým rostlinstvem.
Údržba zelené stěny
Zelená fasáda je bezúdržbová, přesto občas potřebuje drobný zahradnický zásah. Rámcově dvakrát do roka je nutné přistřihnout rozpínající se šlahouny ve stavebních otvorech (oknech, dveřích, výstupem ventilace, atikách a všude tam, kde si nepřejeme přítomnost rostliny.
Fasáda se stane domovem mnoha hmyzích druhů, proto už nemusíte stavět hmyzí hotely. Počítejte i s tím, že vám v útrobách zelené fasády zahnízdí menší opeřenci.
Závěrem
Zelená fasáda je něco nádherného. Z domu dělá živou strukturu, zachycuje nemalé množství polétavého prachu, udržuje příjemnou vlhkost v domě a jeho okolí. Působí jako tepelná izolace proti přehřívání interiérů a také okysličuje své okolí.
Zdroje
- popis základních typů zelených stěn (English)
- Článek o druzích popínavých a pnoucích se rostlin a péče o ně (Česky)
- wikipedia - popis zelených stěn (English)
- Inaturalist.org - biosférická databáze
- Rodina Horáčkových - majitelé domu na fotkách a nadšení zahrádkáři
- Antonín Horáček junior - profesionální zahradník